BWV 230

Lobet den Herrn, alle Heiden (Psalm 117)

Chvalte Hospodina, všechny národy (Žalm 117)

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Chorály a větší duchovní skladby
Datace
 ?
Místo
neuvedeno
Tónina
C major
Obsazení
smíšený sbor · basso continuo (generálbas)
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 0230 vedeno dílo „Lobet den Herrn, alle Heiden (Psalm 117)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: ch bc.

Popis

V katalogu IMSLP je 0230 vedeno dílo „Lobet den Herrn, alle Heiden (Psalm 117)“. IMSLP je řadí do kategorie Vocal. Uvedené obsazení: ch bc. Katalog uvádí tóninu C major. Datace v katalogu:  ?.

All of Bach

Behind the music

Není to Bach? Nevadí!

Nejkratší ze šesti kanonických motet je půvabné, ať je napsal Bach, či nikoli

Jeden hlas po druhém vstupuje s nadšením, spořádaně od nejvyššího k nejnižšímu, na slova 117. žalmu: „Chvalte Hospodina, všechny národy, všichni lidé, chvalte ho.“ Ukáže se, že první oddíl moteta je dvojitou fugou. Po velkých skocích prvního tématu na slově Lobet přichází nový zurčivý motiv k und preiset. Oba prvky se na konci spojí – a právě tehdy začne něco jít „špatně“, k čemuž se ještě vrátíme.

Ve druhém oddílu slyšíme zbytek mimořádně krátkého žalmu: „Neboť mocně nad námi vládne jeho milosrdenství a Hospodinova věrnost trvá navěky.“ Nejprve zazní prostě a pokojně, v protikladu k předchozí polyfonii, poté opět jako jakási dvojitá fuga – s hlavní úlohou tenorů – na téma „věčnosti“. Jako přídavek přichází taneční „Aleluja!“, do něhož tu a tam důrazně vstoupí protikladný hlas.

A teď ke špatné zprávě. Většina odborníků se shoduje, že moteto Lobet den Herrn už nelze považovat za Bachovo dílo. Kdo je tedy napsal? Nikdo neví. Nevíme ani, zda jde o samostatné moteto, opuštěnou větu kantáty, nebo snad úpravu. Místy neobratně podložený německý text vzbuzuje otázky, které lze logicky zodpovědět, nahradíme-li jej snad původní latinou. Nejvážnější obvinění proti autorství se však týká techniky. Obě úvodní témata do sebe podle pravidel kontrapunktu nezapadají právě pohodlně – a jestli někdo tato pravidla dokonale ovládal už od mládí…! Možná jsme ostatně vůbec neměli upadnout do pasti jména Johann Sebastian, neboť nejstarší známý pramen uvádí jako autora pouze „Signor Bach“.

Moteta BWV 225–231, 118 a Anh. 159

Kantáty byly Bachovým každodenním chlebem a pravidelnou součástí jeho týdenních povinností tomášského kantora. S motety to bylo úplně jinak. Kromě kantáty se v Lipsku hrálo jen málo nové hudby; skladby se vybíraly především ze sbírky motet Florilegium Portense. Bach tak měl prostor psát díla na objednávku pro soukromé příležitosti, často pohřby. Desítky z nich se bohužel nejspíš ztratily. Na rozdíl od ostatních Bachových vokálních děl však skladby, které se dochovaly, zůstaly na repertoáru nepřetržitě od svého vzniku.

Dochovaná autentická moteta – devět skladeb, ačkoli bádání pokračuje – navazují na žánr s úctyhodnou tradicí. Na pozadí přísné renesanční polyfonie převzala Schützova generace (1585–1672) prvky z opulentních vícesborových děl Giovanniho Gabrieliho a dala jim středoněmeckou luterskou podobu. Také u Bacha se obsah soustředí na chorály a biblické úryvky, zatímco světský madrigalismus, jednoduše řečeno hudební znázorňování slov, slouží pouze k posílení výrazu duchovního žánru.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech