BWV 545
Prelude and Fugue
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- 1712–17?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- C major
- Obsazení
- varhany
- Části
- 2
- Délka nahrávky
- 6 min 26 s
Stručně
V katalogu IMSLP je 0545 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0545 vedeno dílo „Prelude and Fugue“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu C major. Datace v katalogu: 1712–17?. Poznámka IMSLP: see also BWV 545a, BWV 545b.
All of Bach
Behind the music
Sebejisté
Rané dílo, do jehož podoby se často zasahovalo
Skladba začíná s velkou sebejistotou. Pedál se poskoky, kroky a skoky třikrát snese k tepajícímu hlubokému C, zatímco pravá ruka ihned vystaví plný akord. Stejně rozhodně pokračuje i další hudba. Neméně sebejistá fuga stojí pevně v tónině C dur, o níž se vlastně nikdy doopravdy nepochybuje.
Nic však není tak samozřejmé, jak to zní. Existuje celé bludiště verzí tohoto díla s většími i menšími rozdíly a téměř všechny vznikly už v 18. století. Právě charakteristický začátek a konec preludia, které zde hraje Bart Jacobs, v některých pramenech chybějí. Předpokládá se, že Bach skladbu napsal jako mladý varhaník, snad už za svého působení v Arnstadtu či Mühlhausenu.
Zdá-li se vám, že je C dur ve skladbě až příliš mnoho, nejste sami. V několika rukopisech z 18. století byla mezi preludium a fugu vložena pomalá věta a moll ze Sonáty č. 5 C dur BWV 529. Jindy jsou odchylky ještě radikálnější. Jeden anglický rukopis nabízí verzi B dur „od zesnulého pana Johna Robinsona“ (1682–1762), varhaníka Westminsterského opatství. Mezi preludium a fugu vložil úpravu závěrečné věty třetí sonáty pro violu da gamba BWV 1029, která je sama sevřena mezi dvě krátká intermezza.
Podle současníka Charlese Burneyho byl Robinson „považován za jednoho z nejlepších hráčů na klávesové nástroje své doby“ a „všude, kde vystupoval, jej obklopovaly početné zástupy“. Sebejistá hudba si tedy našla cestu z malého provinčního města v Německu až do velkolepého Westminsterského opatství.
Varhany
Nahrávka vznikla na proslulých Müllerových varhanách ve Velkém neboli svatobavonském kostele v Haarlemu. Jde o zcela mimořádný nástroj z roku 1738. Do Haarlemu si na něj přijeli zahrát Georg Friedrich Händel i Wolfgang Amadeus Mozart. Händela zvlášť nadchl neobvyklý rejstřík Vox Humana. Varhany mají přes pět tisíc píšťal rozdělených do 64 rejstříků, tři manuály a pedál.
Části díla
IMSLP uvádí: 2 sections Composition Year See Forums thread
Poslech
Prelude and fugue in C major
Bart Jacobs
Otevřít nahrávku