BWV 648
Meine Seele erhebet den Herren
Duše má vyzdvihuje Hospodina
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- 1748–49
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- D minor
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0648 vedeno dílo „Meine Seele erhebet den Herren“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0648 vedeno dílo „Meine Seele erhebet den Herren“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Katalog uvádí tóninu D minor. Datace v katalogu: 1748–49. Poznámka IMSLP: based on movt.V of BWV 10.
All of Bach
Behind the music
Dotek milosrdenství
Bachovo německé Magnificat přistává přímo na varhanách
S příchodem reformace vyšel gregoriánský styl v severní Evropě z módy, několik melodií však v rostoucím přílivu chorálů vytrvalo. Nejikoničtější z nich byl starobylý tonus peregrinus, tradičně spojený především se slovy Magnificat. Tak je tomu i v Bachově vlastním Magnificat BWV 243 z doby kolem roku 1733: stačí si poslechnout úchvatně krásné trio Suscepit Israel a melodii vznášející se nad hlasy.
Bach nápěv použil už dříve v kantátě Meine Seele erhebt den Herren, BWV 10, z roku 1724. Tento chorál je doslovnou úpravou právě oné kantátové věty a tonus opět zní v nástrojích nad propletenými hlasy. A text? Er denket der Barmherzigkeit und hilft seinem Diener Israel auf; latinsky tedy Suscepit Israel. Bach byl s tímto působivým účinkem očividně spokojen.
Neméně výjimečná je basová linka. Působí jako ostinato, pravidelně opakovaný bas, ve skutečnosti se však shoduje pouze začátek a konec. Mezitím se bas přizpůsobuje harmonii a houpavé téma přeskakuje z hlasu do hlasu. Upravovatel – byl jím sám Bach? – sleduje předlohu tak doslovně, že na některých místech musí pravá ruka vypomáhat levé na spodním manuálu. Reitze Smits zvolil střídmou registraci, která nádherně odpovídá původnímu duetu altu, tenoru a continua s tonus peregrinus hraným nad nimi hoboji a trubkami.
Schüblerovy chorály BWV 645–650
Mají čísla i vlastní označení, to však ještě neznamená, že šest okouzlujících Schüblerových chorálů upravil sám Bach. Pět je transkripcemi známých kantátových vět a šestý může být rovněž úpravou dnes ztraceného díla. Někteří interpreti, například varhaník Wolfgang Zerer, o mistrově ruce nepochybují a rozpoznávají v cyklu promyšlenou stavbu. Jiní odborníci však vidí velký rozdíl mezi Bachovými vlastními vytříbenými transkripcemi a těmito skladbami, často převedenými na varhany značně doslovně.
Svěřil snad mistr práci například synu Wilhelmu Friedemannovi? Chtěl vedle nejvirtuóznějších varhaníků z Clavier-Übung III nabídnout příležitost také hráčům oblíbenější hudby? A staly se tyto hity v upravené podobě rovněž prodejními úspěchy? Odpovědi neznáme. Faktem však je, že Bach sám vlastnil výtisk Schüblerova vydání, pozoruhodný množstvím oprav a změn, které do něj skladatel v posledních letech života zanesl.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.