BWV 695
Fantasia super "Christ lag in Todes Banden"
Fantazie nad "Kristus ležel v okovech smrti"
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- 1708?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- neuvedena
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0695 vedeno dílo „Fantasia super "Christ lag in Todes Banden"“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0695 vedeno dílo „Fantasia super "Christ lag in Todes Banden"“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1708?.
All of Bach
Behind the music
Ztišená radost
Chorálová melodie se vynoří tam, kde ji čekáte nejméně.
Tato varhanní verze velikonočního hymnu Christ lag in Todesbanden vyjadřuje ztišenou radost. Začíná jako dvouhlasá invence, imitační duet sopránu a basu. Oba hlasy vycházejí ze zdobené podoby původního chorálového nápěvu, takže si od prvních okamžiků klademe otázku, co bude dál. Přidá se třetí a čtvrtý hlas napodobující první dva? Zazní nezdobená melodie v dlouhých hodnotách? A pokud ano, kde?
Mnozí posluchači v Bachově době i dnes by očekávali, že se chorál brzy objeví v dlouhých tónech v pedálu. Bach však překvapí něčím jiným: téměř nepozorovaně vsune melodii mezi vysoký a hluboký part jako třetí hlas, podobně jako když po instrumentálním úvodu vstoupí zpěvák. K proměně této varhanní verze v árii by stačilo jen málo — právě opačný postup Bach zvolil ve Schüblerových chorálech BWV 645–650, založených na áriích z několika chrámových kantát. K chorálové melodii se zde lze téměř bez potíží přidat zpěvem.
Očekávat původní nápěv v pedálu je ovšem zcela přirozené. Existuje dokonce verze BWV 695a, v níž se tam skutečně objeví, není však jisté, zda je i tato podoba Bachovým dílem. Důležitější je, že už za jeho života kolovaly dvě verze skladby — patrně proto, že bývalo obvyklejší umístit chorálovou melodii do nejvyššího nebo nejnižšího hlasu.
Kirnbergerova sbírka BWV 690–713
Bach si mnoha svých skladeb vážil a dbal na to, aby byly shromážděny, znovu využity a pokud možno také vydány. Některým dílům však tato péče unikla — například čtyřiadvaceti raným varhanním skladbám, které dnes známe jako Kirnbergerovu sbírku. Za jejich dochování vděčíme Bachovu žáku Johannu Kirnbergerovi, jenž po mistrově smrti shromáždil kromě jiných děl právě těchto čtyřiadvacet varhanních kompozic. Nejnápadnější vlastností sbírky je její nesourodost. Jediné, co skladby pravděpodobně spojuje, je doba vzniku před rokem 1710.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.