BWV 770

Ach, was soll ich Sünder machen

Ach, co mám dělat, já hříšník

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Varhanní skladby
Datace
 ?
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
14 min 56 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0770 vedeno dílo „Ach, was soll ich Sünder machen“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0770 vedeno dílo „Ach, was soll ich Sünder machen“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu:  ?.

All of Bach

Behind the music

Pocta Böhmovi

Bach smeká před svým mistrem.

„Ach, co mám jako hříšník učinit? Ach, kde mám začít?“ Tak znějí první slova chorálu, z něhož Bach vytvořil tuto řadu partit neboli variací. Přinejmenším po hudební stránce však žádnou podobnou nejistotu neprojevuje. Začne poměrně prostou harmonizací chorálového nápěvu v první partitě a přesně ví, jak pokračovat: následuje devět dalších variací, partity dvě až deset.

Dílo patrně pochází z Bachova arnstadtského období v letech 1703–1707. Nápadně se podobá chorálovým partitám Georga Böhma (1661–1733), který roku 1697 nastoupil jako varhaník v lüneburském kostele svatého Jana. Právě v Lüneburgu Bach v letech 1700–1703 studoval a je velmi pravděpodobné, že u Böhma tehdy bral hodiny hudby.

Partita na hymnus Ach, was soll ich Sünder machen je nejen napsána v typicky böhmovském stylu, ale v některých detailech působí jako přímá odpověď a pocta učiteli. Začátek páté variace se zdá být přímou citací třetí Böhmovy variace na chorál Ach wie nichtig, ach wie flüchtig. Bach se rozhodně nevyvíjel ve vzduchoprázdnu; zde přímo slyšíme, jak před velkým současníkem hudebně smeká.

Chorálové partity BWV 766–770

Chorálová partita je zvláštním druhem chorálové úpravy: chorál neboli hymnus se stává východiskem celé řady variací. Variační umění dosáhlo vrcholu v 17. století. Základem bývala lidová píseň, kterou následovala série stále obtížnějších a rychlejších obměn. Žánr se neomezoval na klávesové nástroje; mistrem variací byl například také slepý nizozemský flétnista a hráč na zvonkohru Jacob van Eyck. Pět Bachových skladeb označovaných jako chorálové partity nepochází z jediného pramene a není datováno. Předpokládá se však, že vznikly v době jeho dospívání a později mohly být přepracovány.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech