BWV 1049

Brandenburg Concerto No.4

Typ
Orchestrální skladby a koncerty
Datace
1719–20
Místo
neuvedeno
Tónina
G major
Obsazení
orchestr
Části
3

Stručně

V katalogu IMSLP je 1049 vedeno dílo „Brandenburg Concerto No.4“. IMSLP je řadí do kategorie Orchestral. Uvedené obsazení: orch.

Popis

V katalogu IMSLP je 1049 vedeno dílo „Brandenburg Concerto No.4“. IMSLP je řadí do kategorie Orchestral. Uvedené obsazení: orch. Katalog uvádí tóninu G major. Datace v katalogu: 1719–20. Poznámka IMSLP: arr. for 2rec hpd str bc as BWV 1057.

All of Bach

Behind the music

Rozostřené hranice

Bach záměrně znejasňuje tradiční koncertní formu.

Bach nás v tomto koncertu neustále mate. Které nástroje jsou skutečnými sólisty? Zpočátku vedou dvě zobcové flétny, po úvodním refrénu se však zdá být sólistou houslista. Po dalším refrénu znovu převezmou vládu flétny, jen aby je vzápětí trumfly housle a ukradly celé představení vírem závratných not. A tak to pokračuje. Úlohy zůstávají stále dvojznačné, zejména u zobcových fléten.

Ve slavnostní druhé větě jsou zřetelnými sólistkami, ve třetí však pravidelně hrají tytéž tóny společně. Bach úmyslně zamlžuje obvykle jasný protiklad sólistů a souboru. Jako by chtěl zmatek ještě zdůraznit, zahájí třetí větu fugou, tedy formou, v níž jsou všechny hlasy z podstaty rovnocenné. Právě když uvěříme, že se hudba mění ve skutečnou fugu, zazní další houslové sólo.

Tradiční střídání refrénů tutti a sólových pasáží pak Bach dále prokládá fugovými imitacemi. Jeho hra s příznačnými prvky koncertní formy tak dospěje k náležitě podvratnému konci, který stírá všechny hranice.

Braniborské koncerty BWV 1046–1051

V březnu 1721 poslal Bach z Köthenu do Berlína rukopis nazvaný Six concerts avec plusieurs instruments, tedy „Šest koncertů pro několik nástrojů“, věnovaný Christianu Ludwigovi (1677–1734), markraběti Braniborsko-Schwedtskému. V předmluvě uvedl, že před markrabětem hrál „před několika lety“ a slíbil mu poslat „několik svých skladeb“. Nejspíš se tak stalo při návštěvě Berlína v březnu 1719, kdy Bach přijel do pruské metropole převzít nové cembalo pro köthenský dvůr. Hudba odeslaná o dva roky později, kterou dnes známe jako Braniborské koncerty, představovala Bachův vrcholný pohled na nejvýznamnější rozsáhlý instrumentální žánr jeho doby — koncert.

Koncert téměř vždy spojuje sólový nástroj či skupinu sólistů se souborem. Jeho základní myšlenkou je střídání jednoho či několika sólistů s celým ansámblem v jakési lehkomyslné soutěži. V šesti Braniborských koncertech Bach prozkoumává každou stránku žánru, od obsazení až po zacházení s formou. Jako sólisté vystupují všechny běžné smyčcové a dechové nástroje i cembalo, hudební tvary sahají od dvorských tanců k útvarům blízkým fugám a vztah mezi sólem a tutti se neustále proměňuje. Šestice tak tvoří virtuózní vzorník barokního koncertu.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Části díla

IMSLP uvádí: 3 movements Composition Year 1719–20

Poslech

Média zatím čekají na ověření.