BWV Anh.080
Suite
- Typ
- Doplňky a pozdější objevy
- Datace
- ?
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- F major
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- 4
- Délka nahrávky
- 8 min 17 s
Stručně
V katalogu IMSLP je Anh.080 vedeno dílo „Suite“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je Anh.080 vedeno dílo „Suite“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu F major. Datace v katalogu: ?. Poznámka IMSLP: Bach's authorship uncertain.
All of Bach
Behind the music
BWV Anh. 80 (BWV Anhang 80) je Suita v F dur pro sólový klávesový nástroj (cembalo či klavichord), která je v tematickém katalogu skladeb Johanna Sebastiana Bacha zařazena mezi díla se sporným autorstvím.
Základní přehled
Žánr: Klávesová taneční suita
Tónina: F dur
Obsazení: Klávesový nástroj bez pedálu (cembalo / klavichord)
Katalogová kategorie: BWV Anhang II (Zweifelhafte Werke – pochybné skladby)
Katalogové zařazení
Wolfgang Schmieder při sestavování původního Bachova katalogu (Bach-Werke-Verzeichnis, 1950) rozdělil dodatky (Anhang) do několika oddílů:
Anh. I: Ztracená díla (Verschollene Werke)
Anh. II: Pochybná díla s nejistým autorstvím (Zweifelhafte Werke)
Anh. III: Podvržená či mylně připsaná díla (Spuria)
BWV Anh. 80 otevírá v oddílu Anh. II blok klávesových děl (BWV Anh. 80–152), který navazuje na předcházející skupinu pochybných varhanních skladeb (BWV Anh. 47–79).
Formální struktura
Skladba je vystavěna podle klasického modelu německo-francouzské barokní suity. Obsahuje ustálený cyklus tanečních vět:
Prélude – volnější vstupní věta
Allemande – klidný tanec v sudém taktu
Courante – živější tanec v lichém taktu
Sarabande – pomalý, slavnostní tanec s důrazem na druhou dobu
Gigue – rychlá závěrečná věta
Autorství a současný muzikologický pohled
Rukopisné opisy z 18. století sice nesly jméno Johanna Sebastiana Bacha, ale moderní bádání (včetně Neue Bach-Ausgabe a analýz Bach-Archiv Leipzig) dílo hodnotí jako apokryfní (nepravé).
Faktura skladby, vedení hlasů i harmonický rozvrh jsou poměrně jednoduché a postrádají Bachovu typickou kontrapunktickou hustotu, motivickou provázanost a polyfonní hloubku, jakou známe z Francouzských suit (BWV 812–817) nebo Partit (BWV 825–830). S největší pravděpodobností jde o práci některého z Bachových současníků, žáků či méně známého německého kantora první poloviny 18. století, kterému opisovači připsali Bachovo jméno pro zvýšení prestiže notového materiálu.
Části díla
IMSLP uvádí: 4 movements I. Allemande II. Courante III. Sarabande IV. Gigue Composition Year ?