BWV 675
Allein Gott in der Höh sei Ehr (V)
Sláva ve výši jen Bohu
- Typ
- Varhanní skladby
- Datace
- 1739
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- neuvedena
- Obsazení
- varhany
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0675 vedeno dílo „Allein Gott in der Höh sei Ehr (V)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.
Popis
V katalogu IMSLP je 0675 vedeno dílo „Allein Gott in der Höh sei Ehr (V)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1739.
All of Bach
Behind the music
Třikrát tři
Novou trilogii otevírá eudokia — Boží zalíbení v člověku — a víra.
V třetím dílu Clavier-Übung, stejně jako v Lipských chorálech, shromáždil Bach starší hudbu a doplnil ji novými skladbami. Nově zkomponovanými částmi vyplnil předem promyšlenou stavbu. V obou sbírkách vytvořil trilogii na chorál Allein Gott in der Höh sei Ehr. Vzhledem k textu, který je německým přebásněním latinského Gloria, šlo o přirozenou volbu. V původním hymnu je dokonce stále patrný nádech gregoriánské melodiky. Podobně jako v Lipské sbírce rozdělil Bach čtyři sloky chorálu mezi tři skladby: BWV 675 a 676 dostaly po jedné sloce, a tedy po jednom tématu, zatímco na BWV 677 připadly sloky dvě.
První sloka slouží jako jakýsi úvod. Druhá až čtvrtá pojednávají o Otci, Synu a Duchu svatém. Bach trilogii zahajuje skromným triem bez pedálu, v němž melodie zaznívá v altu. Odkazy k Trojici jsou nepřehlédnutelné: od třídobého taktu až po moderní galantní spojení triol s rovnými notovými hodnotami, tedy tří proti dvěma.
Méně nápadný je způsob, jakým Bach odvozuje volné hlasy z pátého řádku chorálu „Ein Wohlgefall’n Gott an uns hat“ — „Bůh v nás nalezl zalíbení“. Právě tato slova byla nejspíš důvodem lehké, bezstarostné nálady. A kdo chce ve spekulacích pokračovat: první tři tóny úpravy jsou f–g–a, zároveň tóniny tří zpracování tohoto chorálu v Clavier-Übung III. Hraje vůbec v Bachově hudbě někdy roli náhoda?
Clavier-Übung
V letech 1731 až 1741 vydal Bach v Lipsku čtyři díly Clavier-Übung. Stejný název před ním použil Johann Kuhnau, jeho předchůdce ve funkci kantora tomášské školy, pro podobné sbírky varhanních a cembalových skladeb. Bachovy kompozice jsou velmi rozmanité a navzdory názvu, který slibuje „klavírní cvičení“, hráčsky náročné. Skladatel v nich obsáhl všechny tehdy běžné styly, žánry a techniky hry na cembalo i varhany — ovšem v jedinečně dokonalé podobě, jakou uměl dát jen on.
Clavier-Übung I (1731) obsahuje šest partit BWV 825–830, Clavier-Übung II (1735) Concerto nach italienischem Gusto BWV 971 a Ouverture nach französischer Art BWV 831 a Clavier-Übung IV (1741) Goldbergovské variace BWV 988. Nejrozsáhlejší třetí díl z roku 1739 je jako jediný věnován varhanám a tvoří jej převážně chorálové úpravy neboli varhanní preludia na luterské písně. Každý chorál Bach zpracoval ve dvou verzích: pro velké varhany a pro menší nástroj. Většina odkazuje k šesti částem katechismu. Nevíme, zda je Bach hrával také při bohoslužbách, nebo v nich své hudební myšlenky rozvíjel pro vlastní potřebu bez úmyslu veřejně je provádět.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.