BWV 676

Allein Gott in der Höh sei Ehr (VI)

Sláva ve výši jen Bohu

9 / 10 · Téměř dokonalé
Typ
Varhanní skladby
Datace
1739
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
5 min 37 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0676 vedeno dílo „Allein Gott in der Höh sei Ehr (VI)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0676 vedeno dílo „Allein Gott in der Höh sei Ehr (VI)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1739.

All of Bach

Behind the music

Radostné jásání

Takto si Bach vyložil zpěv andělů.

V tomto bezstarostném chorálovém triu převládá jásot. Je to logické, neboť píseň, která stojí v jeho středu, částečně vychází ze zpěvu andělů při Kristově narození. Melodie je přítomná neustále: už úvodní téma je zdobenou podobou jejího prvního řádku. Bach navíc celý nápěv vplétá do skladby řádek po řádku v dlouhých notových hodnotách a na jednom místě jej dokonce opakovaně vede v krátkém kánonu mezi basem a jedním z horních hlasů.

Pro luterány měl hymnus mimořádný význam a zpíval se každou neděli. Text i melodie vycházejí ze staršího chvalozpěvu Gloria, jedné ze stálých součástí latinské mše. Sám Luther říkal, že slova Gloria nenapsala lidská ruka, „neboť nevznikla na zemi, ale byla snesena z nebe“. Podle evangelisty Lukáše je přece po Ježíšově narození zpívali andělé: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.“ Zkrácenou podobou těchto slov Bach často uzavíral své skladby: na konec partitury psal písmena S. D. G., zkratku latinského Soli Deo Gloria — „Jedině Bohu sláva“.

Clavier-Übung

V letech 1731 až 1741 vydal Bach v Lipsku čtyři díly Clavier-Übung. Stejný název před ním použil Johann Kuhnau, jeho předchůdce ve funkci kantora tomášské školy, pro podobné sbírky varhanních a cembalových skladeb. Bachovy kompozice jsou velmi rozmanité a navzdory názvu, který slibuje „klavírní cvičení“, hráčsky náročné. Skladatel v nich obsáhl všechny tehdy běžné styly, žánry a techniky hry na cembalo i varhany — ovšem v jedinečně dokonalé podobě, jakou uměl dát jen on.

Clavier-Übung I (1731) obsahuje šest partit BWV 825–830, Clavier-Übung II (1735) Concerto nach italienischem Gusto BWV 971 a Ouverture nach französischer Art BWV 831 a Clavier-Übung IV (1741) Goldbergovské variace BWV 988. Nejrozsáhlejší třetí díl z roku 1739 je jako jediný věnován varhanám a tvoří jej převážně chorálové úpravy neboli varhanní preludia na luterské písně. Každý chorál Bach zpracoval ve dvou verzích: pro velké varhany a pro menší nástroj. Většina odkazuje k šesti částem katechismu. Nevíme, zda je Bach hrával také při bohoslužbách, nebo v nich své hudební myšlenky rozvíjel pro vlastní potřebu bez úmyslu veřejně je provádět.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech