BWV 686

Aus tiefer Not schrei ich zu dir (I)

Z hlubin zoufalství volám k Tobě

Typ
Varhanní skladby
Datace
1739
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 0686 vedeno dílo „Aus tiefer Not schrei ich zu dir (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0686 vedeno dílo „Aus tiefer Not schrei ich zu dir (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1739.

All of Bach

Behind the music

Se všemi rejstříky

Šestihlasé kající roucho.

V třetím dílu Clavier-Übung zastupuje tato monumentální varhanní úprava Lutherovy písně Aus tiefer Not schrei ich zu dir zpověď z Lutherova Malého katechismu neboli nauky víry. Text i melodie jsou Lutherovou podobou tradičního kajícího žalmu De profundis clamavi — „Z hlubin volám“. Katechismus vysvětluje, že první část zpovědi spočívá v uznání vlastních hříchů. Právě to se děje v tomto hymnu. Milosrdenství přichází až později, v BWV 687.

V pestré přehlídce stylů a technik, již Bach ve třetím dílu Clavier-Übung nabízí, je BWV 686 vrcholným příkladem stile antico: přísného „motetového stylu“ 16. století vyrůstajícího z vokální hudby. Pro lehkovážnost zde není místo. Během pouhých deseti taktů nás Bach zahalí do zvučného šestihlasého kajícího roucha, protkaného postupnými úseky chorálového nápěvu a vyšitého žalostnými motivy i okamžiky harmonického zoufalství.

Na otázku, které hříchy máme vyznávat, Luther v katechismu odpovídá: „Před Bohem máme přiznat vinu za všechny hříchy, i za ty, o nichž nevíme.“ Tato všeobjímající důkladnost zní i v BWV 686. Nejenže jde o jedinou Bachovu šestihlasou chorálovou úpravu pro varhany; skladatel výslovně žádá organo pleno, tedy plný zvuk varhan, a dokonce neobvyklé pedale doppio, při němž každá noha hraje vlastní hlas. Úplnější pokání si lze sotva představit.

Clavier-Übung

V letech 1731 až 1741 vydal Bach v Lipsku čtyři díly Clavier-Übung. Stejný název před ním použil Johann Kuhnau, jeho předchůdce ve funkci kantora tomášské školy, pro podobné sbírky varhanních a cembalových skladeb. Bachovy kompozice jsou velmi rozmanité a navzdory názvu, který slibuje „klavírní cvičení“, hráčsky náročné. Skladatel v nich obsáhl všechny tehdy běžné styly, žánry a techniky hry na cembalo i varhany — ovšem v jedinečně dokonalé podobě, jakou uměl dát jen on.

Clavier-Übung I (1731) obsahuje šest partit BWV 825–830, Clavier-Übung II (1735) Concerto nach italienischem Gusto BWV 971 a Ouverture nach französischer Art BWV 831 a Clavier-Übung IV (1741) Goldbergovské variace BWV 988. Nejrozsáhlejší třetí díl z roku 1739 je jako jediný věnován varhanám a tvoří jej převážně chorálové úpravy neboli varhanní preludia na luterské písně. Každý chorál Bach zpracoval ve dvou verzích: pro velké varhany a pro menší nástroj. Většina odkazuje k šesti částem katechismu. Nevíme, zda je Bach hrával také při bohoslužbách, nebo v nich své hudební myšlenky rozvíjel pro vlastní potřebu bez úmyslu veřejně je provádět.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech

Média zatím čekají na ověření.