BWV 688

Jesus Christus, unser Heiland, der von uns den Zorn Gottes wand (VI)

Ježíš Kristus, náš Spasitel, který odvrátil hněv Boží od nás

9 / 10 · Téměř dokonalé
Typ
Varhanní skladby
Datace
1739
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
4 min 17 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0688 vedeno dílo „Jesus Christus, unser Heiland, der von uns den Zorn Gottes wand (VI)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0688 vedeno dílo „Jesus Christus, unser Heiland, der von uns den Zorn Gottes wand (VI)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1739.

All of Bach

Behind the music

Skoky a běhy

Poslední ze šesti katechismových chorálů dostává neobvyklou podobu.

Na rozdíl od Kalvína a jeho nizozemských následovníků přisuzoval Martin Luther hudbě v kostele zcela jasnou úlohu. „Nespoléhejte na to, že si mladí lidé vše zapamatují a naučí se jen z kázání,“ poznamenává v předmluvě ke své Deutsche Messe z roku 1526, kde zároveň navrhuje užívat lidové písně jako pomůcku k zapamatování teologických pojmů. V témže spise spojuje chorál Jesus Christus, unser Heiland se svátostí Večeře Páně. Nápěv se stal jednou ze šesti katechismových písní, a tak se nakonec dostal i do Clavier-Übung III.

Stavba úpravy je prostá, symboliky je však plná. Neobvykle velké skoky tématu někomu připomínají dvě linie — Boha a člověka — které se k sobě střídavě přibližují a opět se ztrácejí. Jiní v nich spatřují motiv kříže, nebo dokonce řecká písmena chí a ró tvořící Kristův monogram. Takové obrazce na papíře se ovšem sluchem rozpoznávají těžko. Je docela možné, že Bach chtěl především hudebně experimentovat s perpetuem mobile utkaným ze skoků a běhů. Teprve v posledních taktech, kdy melodie v pedálu umlkne, se soukolí konečně zastaví — po posledním disonantním záškubu.

Clavier-Übung

V letech 1731 až 1741 vydal Bach v Lipsku čtyři díly Clavier-Übung. Stejný název před ním použil Johann Kuhnau, jeho předchůdce ve funkci kantora tomášské školy, pro podobné sbírky varhanních a cembalových skladeb. Bachovy kompozice jsou velmi rozmanité a navzdory názvu, který slibuje „klavírní cvičení“, hráčsky náročné. Skladatel v nich obsáhl všechny tehdy běžné styly, žánry a techniky hry na cembalo i varhany — ovšem v jedinečně dokonalé podobě, jakou uměl dát jen on.

Clavier-Übung I (1731) obsahuje šest partit BWV 825–830, Clavier-Übung II (1735) Concerto nach italienischem Gusto BWV 971 a Ouverture nach französischer Art BWV 831 a Clavier-Übung IV (1741) Goldbergovské variace BWV 988. Nejrozsáhlejší třetí díl z roku 1739 je jako jediný věnován varhanám a tvoří jej převážně chorálové úpravy neboli varhanní preludia na luterské písně. Každý chorál Bach zpracoval ve dvou verzích: pro velké varhany a pro menší nástroj. Většina odkazuje k šesti částem katechismu. Nevíme, zda je Bach hrával také při bohoslužbách, nebo v nich své hudební myšlenky rozvíjel pro vlastní potřebu bez úmyslu veřejně je provádět.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech