BWV 689

Fuga super 'Jesus Christus unser Heiland'

Fuga nad 'Ježíš Kristus, náš Spasitel'

8 / 10 · Výborný Bach
Typ
Varhanní skladby
Datace
1739
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno
Délka nahrávky
4 min 48 s

Stručně

V katalogu IMSLP je 0689 vedeno dílo „Fuga super 'Jesus Christus unser Heiland'“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0689 vedeno dílo „Fuga super 'Jesus Christus unser Heiland'“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1739.

All of Bach

Behind the music

Kaleidoskopický chorál

Bach proměňuje přísný kontrapunkt v hostinu pro uši.

Tato chorálová úprava ukazuje Bacha na samém vrcholu jeho umění. Nevznikla náhodou přibližně ve stejné době jako druhý díl Dobře temperovaného klavíru. K snadnému poslechu rozhodně nepatří: je příliš chromatická a její stavba snad až příliš složitá. Zároveň je však zřejmou technickou bravurou, jako by chtěl Bach ve sbírce ještě jednou předvést, jak lze z chorálu vystavět fugu — či ricercar.

Důmysl spočívá v rytmu jednotlivých nástupů. Odpověď přichází jednou po šesti dobách, podruhé po čtyřech, a jindy nečekaně už po jediné nebo po pěti dobách, dokonce jako předtaktí, zatímco samotné téma je mnohem delší. Hlasy si tedy ustavičně skáčou do řeči. Jde o postup zvaný stretto, který se běžně používá až mnohem později, když všichni ve fuze zdvořile vyčkali, než na ně přijde řada. Proměnlivými rozestupy odpovědí vytváří Bach pod každým nástupem jiné harmonie a pak je spojuje vytříbenými, místy značně klikatými cestami.

V závěru si dovolí ještě jeden postup: augmentaci neboli zvětšení notových hodnot. Zatímco soprán vede plynoucí protitéma, tenor nastoupí s tématem současně s altem, avšak v poloviční rychlosti. Jako by se znovu zdůraznil základ celé skladby — rekapitulace, anebo snad rozloučení?

Clavier-Übung

V letech 1731 až 1741 vydal Bach v Lipsku čtyři díly Clavier-Übung. Stejný název před ním použil Johann Kuhnau, jeho předchůdce ve funkci kantora tomášské školy, pro podobné sbírky varhanních a cembalových skladeb. Bachovy kompozice jsou velmi rozmanité a navzdory názvu, který slibuje „klavírní cvičení“, hráčsky náročné. Skladatel v nich obsáhl všechny tehdy běžné styly, žánry a techniky hry na cembalo i varhany — ovšem v jedinečně dokonalé podobě, jakou uměl dát jen on.

Clavier-Übung I (1731) obsahuje šest partit BWV 825–830, Clavier-Übung II (1735) Concerto nach italienischem Gusto BWV 971 a Ouverture nach französischer Art BWV 831 a Clavier-Übung IV (1741) Goldbergovské variace BWV 988. Nejrozsáhlejší třetí díl z roku 1739 je jako jediný věnován varhanám a tvoří jej převážně chorálové úpravy neboli varhanní preludia na luterské písně. Každý chorál Bach zpracoval ve dvou verzích: pro velké varhany a pro menší nástroj. Většina odkazuje k šesti částem katechismu. Nevíme, zda je Bach hrával také při bohoslužbách, nebo v nich své hudební myšlenky rozvíjel pro vlastní potřebu bez úmyslu veřejně je provádět.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech