BWV 805
Duetto No.4
- Typ
- Skladby pro klávesové nástroje
- Datace
- 1739
- Místo
- neuvedeno
- Tónina
- A minor
- Obsazení
- klávesový nástroj
- Části
- neuvedeno
Stručně
V katalogu IMSLP je 0805 vedeno dílo „Duetto No.4“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd.
Popis
V katalogu IMSLP je 0805 vedeno dílo „Duetto No.4“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: kbd. Katalog uvádí tóninu A minor. Datace v katalogu: 1739. Poznámka IMSLP: No.26 in Clavier-Übung III.
All of Bach
Behind the music
Duet se skrytým půvabem
Bach vytváří zcela nový chuťový zážitek.
Čtyři Bachova dueta jsou ve sbírce chorálových preludií Clavier-Übung III cizorodým prvkem. Muzikologové se nedokážou shodnout, zda jim máme přisuzovat náboženský význam, nebo zda jejich přítomnost naopak ukazuje, že i preludia už byla vyňata z liturgického rámce. Jisté zůstává, že tyto čtyři dvouhlasé fugy nemají pedálový part, a jejich provedení tedy není omezeno na chrámové varhany.
Stejně jako předchozí tři připomíná i poslední duet BWV 805 především dvouhlasé skladby, které Bach psal pro svého nejstaršího syna. Je tu však jeden podstatný rozdíl. V invencích pro Wilhelma Friedemanna je zdánlivě prostý materiál rozdělen do zvládnutelných úseků a mezníků se obvykle dosahuje prostřednictvím sekvencí, tedy řad motivů opakovaných o tón výše či níže. Naproti tomu odhalovat souvislosti v duetech je skutečnou zkouškou sluchu. Sled vzrušujících zvratů nutí posluchače vynaložit veškerou pozornost, aby neztratil nit dvou hlasů, z nichž každý sám o sobě působí docela prostě. V tomto smyslu dueta dobře zapadají do zbytku Clavier-Übung III: mistr kuchař dokáže z jednoduchých surovin vytvořit ohromující nový chuťový zážitek.
Clavier-Übung
V letech 1731 až 1741 vydal Bach v Lipsku čtyři díly Clavier-Übung. Stejný název před ním použil Johann Kuhnau, jeho předchůdce ve funkci kantora tomášské školy, pro podobné sbírky varhanních a cembalových skladeb. Bachovy kompozice jsou velmi rozmanité a navzdory názvu, který slibuje „klavírní cvičení“, hráčsky náročné. Skladatel v nich obsáhl všechny tehdy běžné styly, žánry a techniky hry na cembalo i varhany — ovšem v jedinečně dokonalé podobě, jakou uměl dát jen on.
Clavier-Übung I (1731) obsahuje šest partit BWV 825–830, Clavier-Übung II (1735) Concerto nach italienischem Gusto BWV 971 a Ouverture nach französischer Art BWV 831 a Clavier-Übung IV (1741) Goldbergovské variace BWV 988. Nejrozsáhlejší třetí díl z roku 1739 je jako jediný věnován varhanám a tvoří jej převážně chorálové úpravy neboli varhanní preludia na luterské písně. Každý chorál Bach zpracoval ve dvou verzích: pro velké varhany a pro menší nástroj.
Poslech
Média zatím čekají na ověření.