BWV 671

Kyrie, Gott heiliger Geist (I)

Kyrie, Bože svatý Duch

Typ
Varhanní skladby
Datace
1739
Místo
neuvedeno
Tónina
neuvedena
Obsazení
varhany
Části
neuvedeno

Stručně

V katalogu IMSLP je 0671 vedeno dílo „Kyrie, Gott heiliger Geist (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org.

Popis

V katalogu IMSLP je 0671 vedeno dílo „Kyrie, Gott heiliger Geist (I)“. IMSLP je řadí do kategorie Keyboard. Uvedené obsazení: org. Datace v katalogu: 1739.

All of Bach

Behind the music

Srdceryvná chromatika

V tomto monumentálním varhanním díle Bach spojuje několik staletí hudby.

Do třetího dílu Clavier-Übung zařadil Bach dvě zpracování Lutherova Kyrie. Protože samo Kyrie má tři části, vzniklo celkem šest samostatných chorálových úprav. BWV 671 je třetí částí první trojice: po Bohu Otci (BWV 669) a Kristu (BWV 670) nyní zaznívá vzývání Ducha svatého.

Luther své Kyrie napsal někdy mezi lety 1525 a 1537. Melodii převzal a upravil z mnohem staršího gregoriánského nápěvu. Je ve frygickém modu, církevní tónině začínající na e, která ze všech starých modů působí snad nejbolestněji — a tím dokonale odpovídá slovům skladby: Kyrie eleison, „Pane, smiluj se“. Od 17. století varhaníci tento nápěv, stejně jako další luterské písně, stále častěji upravovali. Bach zde, podobně jako v celé Clavier-Übung, na tuto tradici navazuje.

Středověká melodie hymnu zaznívá v pedálu v dlouhých notových hodnotách. Nad ní obě ruce varhaníka splétají čtyřhlasou fugu. Ta je převážně jasná a živá, v silném protikladu k temnému původnímu nápěvu. Teprve před závěrem, s blížící se poslední kadencí, hudba potemní. Snad chtěl Bach srdceryvnou chromatikou vyjádřit slovo eleison — „smiluj se nad námi“.

Prastarý nápěv, varhanní tradice 17. století a hudební řeč století osmnáctého: v tomto monumentálním díle je Bach spojuje se samozřejmou lehkostí.

Clavier-Übung

V letech 1731 až 1741 vydal Bach v Lipsku čtyři díly Clavier-Übung. Stejný název před ním použil Johann Kuhnau, jeho předchůdce ve funkci kantora tomášské školy, pro podobné sbírky varhanních a cembalových skladeb. Bachovy kompozice jsou velmi rozmanité a navzdory názvu, který slibuje „klavírní cvičení“, hráčsky náročné. Skladatel v nich obsáhl všechny tehdy běžné styly, žánry a techniky hry na cembalo i varhany — ovšem v jedinečně dokonalé podobě, jakou uměl dát jen on.

Clavier-Übung I (1731) obsahuje šest partit BWV 825–830, Clavier-Übung II (1735) Concerto nach italienischem Gusto BWV 971 a Ouverture nach französischer Art BWV 831 a Clavier-Übung IV (1741) Goldbergovské variace BWV 988. Nejrozsáhlejší třetí díl z roku 1739 je jako jediný věnován varhanám a tvoří jej převážně chorálové úpravy neboli varhanní preludia na luterské písně. Každý chorál Bach zpracoval ve dvou verzích: pro velké varhany a pro menší nástroj. Většina odkazuje k šesti částem katechismu. Nevíme, zda je Bach hrával také při bohoslužbách, nebo v nich své hudební myšlenky rozvíjel pro vlastní potřebu bez úmyslu veřejně je provádět.

Původní článek a nahrávka na All of Bach

Poslech

Média zatím čekají na ověření.